SPS AMPER 2019 Schunk EuroBlech Murrelektronik

EU odtajnila první informace o vyjednávání transatlantické obchodní a investiční dohody mezi EU a USA

Evropská unie začátkem října 2014 po více než třech letech od zahájení rozhovorů odtajnila první dokument o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (Transatlantic Trade and Investment Partnership,TTIP, neboli dohoda TTIP). Nejširší veřejnosti se tak dostala do rukou Směrnice pro vyjednávání o TTIP, která tvoří základní rámec o struktuře a rozsahu vyjednávání o dohodě. 

 

Dohoda o oblasti obchodu a investicích mezi EU a USA si vysloužila hned od začátku velkou pozornost veřejnosti, a stala se dokonce předmětem politického soupeření před volbami do Evropského parlamentu. Je proto víc než zajímavé, že se vyslovovaly soudy o něčem, co nejen že ještě neexistuje (dohoda TTIP zatím není naformulovaná), ale dokonce nejsou o tom ani podrobnější informace. Proč takový zájem?
Právně je dohoda TTIP „pouze“ jednou z mezinárodních obchodních dohod, které uzavírá Evropská unie jako subjekt mezinárodního práva jménem členských států EU. Z věcného pohledu – měřeného objemem vzájemného obchodu – jde však o dohodu zdaleka nejdůležitější, která ovlivní vývoj světového obchodu a investic. Potvrzuje to statistika, podle níž obchodní výměna mezi EU a USA dosáhla v roce 2011 hodnoty 702,6 mld. Euro a vzájemné přímé investice dosahují výše téměř 3 biliony euro. V současné době navíc EU a USA společně vytvářejí téměř polovinu (až 47 %) světového HDP, z čehož EU vytváří 25 % a USA přes 21 % světového HDP, a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu (EU 17 % a USA 13,4 %).

K vývoji dohody TTIP
Vlastní jednání o dohodě TTIP bylo „odstartováno“ politickým rozhodnutím na summitu EU - USA v listopadu 2011, kdy byla ustavena pracovní skupina, která měla vymezit opatření ke zvýšení obchodu a investic mezi EU a USA. Samotné zahájení o dohodě TTIP pak začalo začátkem loňského roku, a to na základě doporučení pracovní skupiny. Tato přitom doporučila, aby byla zahájena jednání o komplexní dohodě o obchodu a investicích, která by se vztahovala na všechna odvětví hospodářství.
Formálně probíhá jednání o dohodě TTIP na pravidelných zasedání pracovních skupin, jejichž první kolo se uskutečnilo již v červenci 2013 a zatím poslední - sedmé - kolo jednání EU-USA o dohodě TTIP se uskutečnilo na přelomu září a října 2014. Vyjednavač za EU na jeho závěr informoval, že jednání nyní přechází plynule již do fáze formulace znění dohody TTIP, a to na základě konkrétních návrhů předložených textů. I proto se orgány EU rozhodly zveřejnit první konkrétní informace o dohodě TTIP.

Věcný rozsah a cíle TTIP v obecné rovině
Rozsah dohody TTIP byl v předloženém dokumentu nastíněn v obecné rovině a zatím velice stručně, nicméně v cílovém stavu poměrně přesně. Konkrétně bylo zveřejněno, že cílem jednání o TTIP má být dosažení ambiciózních výsledků ve třech oblastech:

i)    přístup na trh;
ii)    regulace a necelní překážky; a
iii)    pravidla, zásady a nové způsoby spolupráce při řešení společných globálníchobchodních výzev a příležitostí.

Všechny tři oblasti pak byly konkrétně nastíněny v cílech vyjednávání.
Pokud jde o přístup na trh, tento cíl zahrnuje oblast cel, služeb, investic a zadávání veřejných zakázek. Konkrétně se má v oblasti cel dosáhnout co největšího odstranění všech cel a poplatků u průmyslových výrobků a produktů, avšak při zajištění zvláštního zacházení, pokud jde o nejcitlivější produkty. V oblasti služeb by mělo dojít k otevření sektorů služeb na stejné úrovni, jaké je v ostatních obchodních dohodách a současně by se mělo usilovat o otevření trhů služeb v nových sektorech (např. v dopravě). U investic by pak mělo dojít k liberalizaci investic, a stejně tak je cílem otevření přístupu na trhy veřejných zakázek na všech příslušných úrovních.
Oblast regulace a necelních překážek byla označena za nejvýznamnější obchodní překážku v současných transatlantických vztazích; čili překážkou není clo, ale překážky stavěné obchodu „za hranicí“, jako např. odlišné bezpečnostní a environmentální normy. Cílem dohody TTIP je snížit podnikům náklady a průtahy při obchodu, avšak při zaručení vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, ochrany spotřebitele a životního prostředí. Dosáhnout se toho má maximálním sjednocením či vzájemným uznáváním norem a postupů při sanitárních, fytosanitárních (zdravotní a hygienické normy, např. pro potraviny), jakož i technických překážkách obchodu. Současně se dohoda zaměřuje na slučitelnost ve specifických odvětvích, jako jsou chemické, automobilové, farmaceutické či jiná zdravotnická odvětví.
A konečně – oblast řešení společných globálních obchodních výzev a příležitostí se týká zejména práv duševního vlastnictví a udržitelného rozvoje. Pokud jde o práva duševního vlastnictví, není záměrem dohody TTIP dosáhnout harmonizace, ale vymezit případy, v nichž budou rozdíly řešeny. V oblasti udržitelného rozvoje je cílem dohody TTIP zahrnout i sociální a environmentální aspekty obchodu, přičemž by se však ani jedna ze smluvních stran neměla odchýlit od úrovně stávajících obchodních dohod.
Cílem dohody TTIP je podle EU uzavřít dohodu „21. století“, jež zohlední vzájemnou provázanost hospodářství, a proto má řešit obchodní aspekty týkající se celní spolupráce a usnadnění obchodu, konkurence a státních podniků, surovin a energie, malých a středních podniků a transparentnosti. Musí být přitom a v souladu s pravidly a povinnostmi v rámci Světové obchodní organizace (WTO).

Některé podrobnosti k dohodě TTIP
Kromě uvedených rámcových informací lze uvést několik podrobností k dohodě TTIP, které se týkají jednotlivostí. Dohoda TTIP tak mj.:
-    by měla stanovit, že strany dohody nebudou podporovat obchod nebo přímé zahraniční investice tím, že ve svých právních předpisech a normách sníží nároky v oblasti životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo tím, že zmírní normy nebo programové dokumenty a právní předpisy, jejichž cílem je ochrana a prosazování kulturní rozmanitosti;
-    nesmí obsahovat ustanovení, jež by byla na úkor kulturní a jazykové rozmanitosti EU nebo jejích členských států, nebo by bránila EU nebo jejím členským státům v zachování stávajících politik a opatření na podporu kulturního odvětví;
-    by měla zrušit veškerá cla vztahující se na dvoustranný obchod s výjimkou těch, která mají nejcitlivější povahu;
-    by měla obsahovat doložku o antidumpingových a vyrovnávacích opatřeních uznávající, že jakákoliv ze stran může přijmout odpovídající opatření vůči dumpingovým nebo vyrovnávacím dotacím v souladu s Dohodou WTO.
-    by měla obsahovat dvoustrannou ochrannou doložku, na jejímž základě bude každá ze stran moci částečně nebo zcela zrušit výhody v případech, kdy nárůst objemu dovozu určitého výrobku od druhé strany působí vážnou újmu domácímu odvětví anebo hrozí, že k takové újmě může dojít;
-    by měla společnostem, dceřiným společnostem a pobočkám druhé smluvní strany poskytnout na svém území zacházení neméně příznivé, než jaké poskytují svým vlastním společnostem, dceřiným společnostem a pobočkám při současném náležitém zohlednění citlivé povahy určitých odvětví;
-    by měla rozvinout rámec pro usnadnění vzájemného uznávání odborných kvalifikací;
-    bude obsahovat ustanovení o liberalizaci a ochraně investic, včetně oblastí smíšené pravomoci, jako jsou portfoliové investice, majetkové aspekty a aspekty vyvlastnění, a to na základě nejvyššího stupně liberalizace a nejvyšších ochranných standardů, které obě strany mezi sebou až dosud dojednaly;
-    kapitola dohody o ochraně investic by se měla vztahovat na širokou škálu investorů a investic, včetně práv duševního vlastnictví, ať už se investice uskutečnila předtím, než dohoda vstoupila v platnost, nebo potom;
-    by měla poskytnout účinný mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem, který zajistí transparentnost, nezávislost při rozhodčím řízení a předvídatelný charakter dohody, včetně možnosti závazného výkladu znění dohody stranami; mělo by být zahrnuto i řešení sporů mezi státy, nemělo by však zasahovat do práva investorů na využití mechanismů řešení sporů mezi investory a státem. Investoři by měli mít možnost využívat široké škály fór pro rozhodčí řízení, jaká mají v současné době k dispozici v rámci dvoustranných dohod členských států o investicích;
-    mechanismus urovnávání sporů mezi investorem a státem by měl obsahovat záruky chránící před zjevně neopodstatněnými nebo neodůvodněnými nároky;
-    měla by doplňovat výsledky jednání o revidované Dohodě o vládních zakázkách, pokud jde o působnost Dohody (zadavatelé, odvětví, mezní hodnoty, zakázky na služby, včetně zejména veřejných staveb); zájem je docílit oboustranně lepšího přístupu na trhy veřejných zakázek na všech úrovních správy (celostátní, regionální i místní), a to i na poli veřejných služeb, a bude se vztahovat na příslušné činnosti podniků v této oblasti působících, přičemž zajistí zacházení, které není o nic méně příznivé než zacházení poskytované domácím dodavatelům;
-    bude obsahovat dodatečné závazky k prosazování kompatibility předpisů ve specifických a vzájemně odsouhlasených odvětvích produkce zboží a služeb s cílem snížit náklady, které způsobuje rozdílná právní úprava konkrétních odvětví, přičemž se zváží i přijetí postupů týkajících se harmonizace, ekvivalence či vzájemného uznávání; měla by sem spadat i ustanovení a postupy pro odvětví, jež mají pro transatlantické hospodářství velký význam, včetně, avšak nikoliv výhradně, automobilového, chemického a farmaceutického i jiného zdravotnického průmyslu, informačních a komunikačních technologií a finančních služeb;
-    měla by obsahovat vyšší stupeň ochrany a uznání pro zeměpisná označení EU způsobem, který doplní obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a naváže na ně, a rovněž aby se zabývala vztahem k jejich předchozímu užití na trhu USA s cílem uspokojivého vyřešení stávajících konfliktů;
-     bude obsahovat závazky obou stran, pokud jde o pracovní síly a environmentální stránky obchodu a udržitelného rozvoje; součástí dohody budou i ustanovení na podporu dodržování a účinného provádění mezinárodně dohodnutých norem a dohod v sociální a environmentální oblasti jakožto nezbytných podmínek udržitelného rozvoje;
-    bude obsahovat mechanismy k podpoře prosazování důstojné práce prostřednictvím účinného vnitrostátního provádění hlavních pracovních norem Mezinárodní organizace práce (MOP), jako je uvádí Deklarace MOP o základních principech a právech v práci z roku 1998 a příslušné mnohostranné dohody v oblasti životního prostředí, jakož i posílení spolupráce, pokud jde o s obchodem související aspekty udržitelného rozvoje.

Závěr
Zveřejnění podrobných informací o dohodě TTIP jistě neukončí diskuse o jejím obsahu. Spíše lze očekávat, že je rozšíří a prohloubí. Na druhé straně se ale diskuse jistě stanou věcnějšími, jelikož diskutující budou míst alespoň „něco v ruce“.
Obecně nicméně nelze mluvit zdaleka o konci jednání, natož o její platnosti. I po podpisu dohody TTIP tato totiž musí být projednána nejen v orgánech EU (Radě i Evropském parlamentu, ale rovněž v parlamentech všech členských států EU. Pokud jde o její účinnost, jistě můžeme mluvit řádově o letech.  /pm/
 

 
Publikováno: 29. 12. 2014 | Počet zobrazení: 1211 článek mě zaujal 194
Zaujal Vás tento článek?
Ano