Schunk

Služby (nejen) pro chytré budovy

Zatímco ještě před několika desítkami let byl u nás tento pojem prakticky neznámý, dnes patří, zejména s dynamickým rozvojem moderních kancelářských a obchodních komplexů a stále rostoucímu počtu developerských projektů, k často zmiňovaným termínům. Ovšem i samotný termín facility management (FM) prošel zejména v období posledních let značným vývojem, a nyní, v nadcházející éře tzv. inteligentních budov, nabývá stále více na významu. Co si tedy pod pojmem moderní facility management můžeme vůbec představit, a jaké jsou jeho výhody, resp. co může nabídnout?

 

Samotný termín facility management, někdy bývá - nesprávně - počešťován jako správa budov, ovšem nejde jen o velmi zúžené pojetí ve snaze nalézt pro puristy českého jazyka příslušný český ekvivalent, ale o to, že samotný význam a pojetí představuje mnohem širší záběr, než pouhá technická správa budov, byť je jednou z jeho klíčových součástí. Právě vzhledem ke komplexnosti, systémovosti a rozsáhlosti činností se ani nevytvořil plnohodnotný český ekvivalent a v FM branži se běžně používají cizojazyčné pojmy, které poměrně přesně a výstižně charakterizují danou oblast. Ani norma ČSN EN 15 221 - Facility management (základní norma v oblasti FM) proto nepoužívá český ekvivalent.

Co je a není FM?
Jde o interdisciplinární obor zaměřený na koordinaci a optimalizaci nejrůznějších procesů spojených s provozem budov a areálů a jejich infrastruktury, lidí a organizací. V 2009 globální analýza úloh ústřední mezinárodní FM organizace International Facility Management Association (IFMA) určila jedenáct klíčových kompetencí facility managementu. Podle zmíněné studie jde o následující obory a segmenty: komunikace; připravenost na mimořádné události a zajištění kontinuity podnikání; správcovství a udržitelnost životního prostředí; finance a podnikání; lidské faktory; vedení a strategie; provoz a údržba; řízení projektu; jakosti; nemovitosti a správa nemovitostí; a s nimi související technologie. IFMA také definovala facility management jako „soubor metod řízení, které pomáhají v organizacích sladit pracovní prostředí, pracovníky a pracovní činnosti. Zahrnuje v sobě principy obchodní administrativy, architektury, humanitních a technických věd.”
Dalším často rozšířeným omylem je spojování FM pouze s externím zajištěním těchto služeb (outsourcingem), což ovšem nemusí být pravidlem - pro samotný facility management není podstatné, jestli jsou tyto procesy zajišťovány nějakou formou outsourcingu (i když tato forma patří k nejčastějším), nebo zda si je organizace zajišťuje sama.
Možná výstižněji charakterizuje z pohledu definice FM jeho cíl, kterým je (s využitím stálých inovací a rozvoje) pomáhat ke snižování nákladů a přidávat určitou hodnotu k hlavní činnosti klienta organizace, kde je to možné. Tedy zajištění a rozvoj infrastruktury a služeb, které podporují a zvyšují efektivnost hlavních procesů organizace. V kostce řečeno, je moderní FM už skutečná věda, hodně vzdálená od průkopnických počátků v minulých stoletích v podobě jakýchsi „lepších správců či domovníků” nabízejících sice užitečný, leč tehdy ještě omezený servis nadstandardních služeb majitelům či nájemcům nejrůznějších objektů. Při pohledu do historie bychom zjistili, že už středověké hrady, a dokonce starověké paláce a statky mívaly často své různé správce, kteří by s trochou nadsázky mohli být pokládání za předchůdce dnešních facility manažerů.
Pojem facility management tak už postupem času přestal být spojován pouze se správou a údržbou budov, ale zahrnuje skutečně komplexní pojetí služeb spojených s jejich provozem, od prostého úklidu kanceláří, ostrahu a dohledové a monitorovací služby, přes dodávky energií, a jejich optimalizaci, zajištění nejrůznějších potřebných plánovaných a předepsaných kontrol až po telekomunikace, hlasové a internetové služby a IT servis a správu počítačových sítí, či správu vozového parku, logistiku, evidenci majetku apod. Zahrnuje správu budov, správu infrastruktury organizace, nákup podpůrných služeb a celkové slaďování pracovního prostředí organizace, správu a rozvoj pracovního prostředí.
Vykonávají je speciální týmy řízené vyškoleným personálem a vedoucími - profese facility managera dnes už vyžaduje vysokou kvalifikaci a schopnost rychle reagovat na nejrůznější situace. Na pomoc mají tito lidé ovšem dnes naštěstí řadu nejrůznějších pomůcek a technologií, které jim tuto práci výrazně usnadňují, s moderním technickým zázemím a využitím zejména komunikačních technologií lze řadu těchto procesů a služeb plně, nebo do značné míry automatizovat

Inteligentní budovy
Významným impulzem byl pro rozvoj facility managementu nástup éry tzv. Inteligentních budov, které umožňují řadu věcí zautomatizovat a zefektivnit - ostraha, úklid, automatické vypínání či zapínání osvětlení, klimatizace či vytápěni podle aktuální potřeby a podmínek, to vše je dnes už možné díky různým technickým systémům, které pro zajištění těchto operací už nepotřebují přímou účast člověka.
I inteligentní budovy bývají často v obecném pojetí redukovány na úsporné či pasivní domy, s případnou možností automatického zajišťování některých procesů. Skutečnost je opět mnohem pestřejší a pojem inteligentní budovy má řadu úrovní, od nejjednodušší tzv. Inteligentní elektroinstalace, až po vysoce sofistikované systémy zajišťující technologický provoz celých areálů či center. Na druhou stranu ovšem tyto technologie, které se z původních proprietárních systémů začínají stále více přesouvat směrem k průmyslovým standardům, se díky tomu začínají také přesouvat z komerčních objektů a velkých institucí i do běžného rezidenčního sektoru. Řada z nich je koncipována jako modulární stavebnicové systémy, takže budovy mohou získávat inteligenci třeba i postupně, a také je lze snadno upgradovat s postupujícím technickým vývojem. A kromě již zmíněných úspor energie, které umožňují dosáhnout, je podstatou inteligentních budov zejména výrazně zpříjemnění a zjednodušení pracovního či životního prostředí, které se díky uplatnění moderních technologií dostává na kvalitativně vyšší úroveň. Pozitivně lze hodnotit i fakt, že ačkoli jde o často poměrně složité systémy, jejich obsluha (pokud neprobíhá přímo v automatickém režimu) je obvykle uživatelsky příjemná a jednoduchá, a řadu funkcí lze nejen naprogramovat, ale třeba i dálkově ovládat např. prostřednictvím běžného smartphonu...
 

 
Publikováno: 27. 12. 2014 | Počet zobrazení: 1096 článek mě zaujal 218
Zaujal Vás tento článek?
Ano