ITS Schunk

Česká republika a konkurenceschopnost

Česká ekonomika podle zpráv Komise pozvolna opouští období negativního růstu. Zpracovatelský průmysl zůstává nadále jedním z nejdůležitějších hospodářských odvětví a představuje 24,7 % přidané hodnoty v roce 2012, přičemž jeho podíl se během krize dokonce ještě zvýšil. 

 

Na druhé straně se produktivita práce na odpracovanou hodinu v roce 2012 (v porovnání s rokem 2008) snížila, avšak produktivita práce na zaměstnanou osobu ve zpracovatelském průmyslu se během téhož období o něco zlepšila.
Vývoz zboží a služeb jako procentní podíl HDP činil v roce 2013 celkem 78,6 %, přičemž se zvýšil v porovnání s rokem 2008, kdy dosáhl výše 64,4 % HDP. Přestože výzkum a vývoj prováděný v podnicích vzrostl na 1,01 % HDP v roce 2012, zůstalo odvětví inovací v ČR podle srovnávacího přehledu EU inovací pod průměrem EU.
Speciální pozornost Zprávy věnují přístupu společností k financování a investicím. Zprávy přitom konstatují, že Česká republika se potýká s nedostatkem programů pro malé a střední podniky poskytující kapitálové financování v rané fázi. Fond pro počáteční a rizikový kapitál s rozpočtem 53 milionů EUR plánovaný vládou a spolufinancovaný soukromým sektorem měl začít fungovat do konce roku 2013. Oficiální projekty seed/venture kapitálového fondu však byly zastaveny a budou zrevidovány v programovém období 2014–2020. Vláda se mezitím zabývá možnostmi realizace fondu počátečního kapitálu. Nový zákon č. 204/2014 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech, jenž je v účinnosti od 1. ledna 2014, však může podnítit větší zapojení soukromých investorů do financování malých a středních podniků v různých fázích jejich vývoje.
Hlavním správním orgánem zaměřeným na přilákání přímých zahraničních investic zůstává Czech Invest, přičemž největší investice posledních let byly směřovány do automobilového a strojírenského odvětví. Předpokládá se, že zákon o investičních pobídkách, který byl pozměněn v roce 2012, měl pozitivní vliv na přilákání přímých zahraničních investic, především díky prodloužení období použitelnosti snížené sazby daně z příjmu právnických osob na desetileté období z předchozího pětiletého období. Avšak zatímco se tvorba hrubého fixního kapitálu v reálných hodnotách v letech 2010 a 2011 pozvolna zvyšovala, v roce 2012 klesla o 4,5 % a v roce 2013 o 3,5 %. Očekává se, že v letech 2014 a 2015 se opět zvýší.
Pokud jde o inovace, český inovační systém má dle Komise nadále nedostatky, např. nízkou provázanost podnikatelské sféry a akademického prostředí, a měla by se rovněž zlepšit relevantnost vědeckých a technických výstupů. Nadále přitom zůstává jako úkol zejména zvýšení úrovně inovací realizovaných místními malými a středními podniky. Česká republika je dle Komise v současné době zařazena mezi tzv. umírněné inovátory, jejichž inovační výkonnost je pod průměrem EU. V rámci této skupiny se však jedná o jednu z nejvýkonnějších zemí s mírou růstu inovací blízkou průměru EU (který dosahuje 1,7 %).
Celkově se financování výzkumu a vývoje z veřejných prostředků se v letech 2008 až 2012 snížilo a v roce 2012 činilo 36,8 % hrubých domácích výdajů na výzkum a vývoj. Přesto je stále nad průměrem EU. Podnikové výdaje jako zdroj financování výzkumu a vývoje se ve stejném období rovněž snížily a v roce 2012 odpovídaly 36,4 % hrubých domácích výdajů na výzkum a vývoj. Podnikové výdaje v oblasti financování výzkumu a vývoje jako procentuální podíl HDP se v letech 2008 až 2012 postupně zvyšovaly, a to z 0,76 % v roce 2008 na 1,01 % v roce 2012. To se však zatím neodrazilo ve viditelném zlepšení kvality a relevantnosti vědeckých výstupů v podobě počtu patentů a v celosvětovém publikování.
Komise zdůraznila, že do konce roku 2014 má být dokončena strategie mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje s cílem posílit českou účast v mezinárodních výzkumných a vývojových organizacích a zlepšit vytváření sítí výzkumných a vývojových programů v EU a třetích zemích. Vláda v současné době připravuje nový systém hodnocení výsledků výzkumných organizací a jejich financování, jehož realizace je plánována na rok 2016. Rovněž připravuje novou metodiku hodnocení programů výzkumu a vývoje, avšak příprava je relativně pomalá. Hlavními výzvami pro ČR zůstávají lepší vazby mezi průmyslem a vysokými školami, správné používání příslušných operačních programů pro strukturální fondy a zajištění komerčního využití výzkumu a vývoje jejich zapojením do hospodářské činnosti.
Komise současně zdůraznila nedostatky v oblasti dovedností, které podle ní představují problém pro oblast zpracovatelského průmyslu, neboť studenti mají tendenci studovat netechnické obory. Česká republika zaujímá druhé místo, pokud jde o nedostatek dovedností a pracovních sil v evropských výrobních podnicích. Od 1. ledna 2014 se proto daňové úlevy pro společnosti, které chtějí spolupracovat se vzdělávacími institucemi, staly součástí zákona o dani z příjmu. Veřejné služby zaměstnanosti rovněž přijímají opatření týkající se odborné přípravy nezaměstnaných, a to v souladu se současnými nedostatky v oblasti dovedností. Vzhledem k těmto nedostatkům by byla dle Komise prospěšná další opatření na podporu odborné přípravy mladých lidí v příslušných oblastech a s ohledem na potřeby trhu práce.
Nejobsáhlejší pozornost věnovala Zpráva vztahu veřejné zprávy a podnikatelského prostředí, přičemž zdůraznila, že podnikatelské prostředí v ČR čelí řadě problémů. Mezi hlavní problémy patří získávání stavebních povolení, ochrana investorů a vymáhání smluv a také zlepšení vazeb mezi podnikatelským sektorem a akademickou obcí.
Česká republika se dle Komise potýká s řadou problémů týkajících se zejména veřejné správy, zvláště s neefektivností, a problémy související s korupcí. Kromě toho patří Česká republika stále mezi země s nejhoršími výsledky, pokud jde o zneužívání veřejných finančních prostředků a neoprávněné platby a úplatky. Pokrok, kterého bylo dosaženo v provádění protikorupční strategie na roky 2013–2014, je omezený a dosud nebyl přijat služební zákon (je v projednávání Senátu parlamentu ČR). Pokud jde o protikorupční strategii, byť pokrývá širokou škálu politik a opatření, je spíše roztříštěná a schází jí jasná dlouhodobá vize.
Za pozitivní Komise označila, že vláda pracuje – v rámci programového období evropských strukturálních fondů 2014–2020 – na strategii veřejné správy. Její součástí bude rámec pro rozvoj veřejné správy po roce 2014 a opatření v oblasti elektronické veřejné správy (eGovernment). Konkrétně si klade za cíl dosáhnout toho, aby do roku 2020 bylo 85 % veškerých podání vládě uskutečněno elektronicky. Pokud se tento cíl podaří provést účinným způsobem, bude to obzvlášť přínosné, jelikož Česká republika se umisťuje pod průměrem EU, pokud jde o zaměření na uživatele služeb elektronické veřejné správy a transparentnost služeb elektronické veřejné správy.
Pro snižování administrativní zátěže je dle Komise dobrou zprávou, že nedávno přijatý zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob umožní rychlejší registraci subjektů v obchodním rejstříku a jiných souvisejících rejstřících. Kromě toho nový zákon o obchodních korporacích, který je v účinnosti od ledna 2014, odstranil minimální kapitálové požadavky na společnost s ručením omezeným. Změna zákona o živnostenském podnikání rovněž ruší povinnost podniků předkládat dokumenty opakovaně. Mimo jiné byl v roce 2013 vytvořen projekt environmentálního auditu s cílem snížit neodůvodněnou administrativní a finanční zátěž subjektů v souvislosti s právními předpisy na ochranu životního prostředí.
Sazby daní a daňová regulace jsou dle Komise dvěma hlavními překážkami pro podnikání. Odhaduje se, že příprava podkladů pro daňové přiznání trvá firmám 413 hodin oproti průměru OECD, který činí 173 hodin. Ačkoli se tento údaj za poslední roky snížil a elektronický systém pro podávání daňových přiznání se zlepšil, stále se jedná o jeden z nejvyšších údajů v EU. Od zřízení jednoho inkasního místa za účelem centralizace procesní stránky daňových odvodů pro daňové poplatníky, jež bylo původně plánováno na rok 2015, se upustilo. Jeho zřízením se mohla snížit administrativní zátěž pro podniky. Zjednodušení daňového systému by pomohlo zlepšit podnikatelské prostředí.
Závěrem Komise zdůraznila, že česká ekonomika se nadále - v porovnání s ostatními členskými státy EU - vyznačuje silným výrobním odvětvím. Je však třeba vyřešit mnoho klíčových problémů, mezi něž patří snížení administrativní zátěže pro podniky, zajištění vstřícnějšího přístupu vůči daňovým poplatníkům při plnění daňových povinností, zajištění méně byrokratické veřejné správy, zlepšení infrastruktury, zlepšení vazeb mezi průmyslem a vysokými školami v zájmu zajištění komerčního využití výzkumu a vývoje, zlepšení energetické účinnosti a sladění dovedností pracovníků s potřebami podniků.
Další kroky EU
Výsledky předložených výročních zpráv by měly být zohledněny při utváření politiky na unijní a vnitrostátní úrovni v jednotlivých státech EU. Přitom posloužily i jako podklad pro diskusi na zasedání Rady pro konkurenceschopnost ve dnech 25. a 26. září 2014 a pro doporučení Komise k politikám hospodářských a strukturálních reforem, jež se vydávají členským státům v procesu evropského semestru. Lze přitom očekávat, že se stanou argumentačním prostředkem či východiskem pro legislativní opatření EU. /pm/
 

 
Publikováno: 20. 11. 2014 | Počet zobrazení: 1824 článek mě zaujal 402
Zaujal Vás tento článek?
Ano