Roboti nejen v automobilech
Od loňského roku pořádá firma Mercedes-Benz pod názvem Future Talk mezioborový dialog v jehož rámci se externí odborníci i specialisté firmy zamýšlejí nad vývojem v určité oblasti techniky a její budoucnosti. Tématem letošního ročníku byla robotika, a vzájemná spolupráce strojů i strojů s člověkem, a to nejen v oblasti automobilového průmyslu.
Skupina novinářů z celého světa tak měla možnost diskutovat s odborníky a jazykovědci např. o tom, jak by mohli lidé a automobily spolu v budoucnosti komunikovat, jakými směry se rozvíjí obor umělé inteligence a s čím se jednou můžeme setkat v autonomních vozidlech v možná už ne tak vzdálené budoucnosti.
Nejsou to jen Terminátoři či Transformers
I když si roboty obvykle představujeme pod vlivem sci-fi filmů a literatury jako více či méně humanoidní bytosti v mechanickém provedení, jsou mnohem více než mechanická kopie člověka, zdůrazňuje Martina Mara z rakouského institutu Ars Electronica Futurelab, kde vede výzkum psychologie vztahů člověk-robot. Podle ní v této oblasti interakce je ještě řada nevyřešených otázek. To je mj. i důvodem, proč Mercedes-Benz spolupracuje s Ars Electronica Futurelabs (AEF) na výzkumu experimentálních systémů komunikace a testování různých forem interakce automatizovaných systémů s člověkem, z nichž některé by se mohly uplatnit i v komunikačních systémech, jimiž jsou ve stále větší míře vybavována moderní vozidla. Nyní testovaná autonomní vozidla se stávají v podstatě stále více roboty, schopnými samostatně plnit řadu úkolů a pomocí sofistikovaných funkcí zvládat různé situace.
Rakouští výzkumníci z AEF už delší dobu pracují na rozvoji systémů komunikace lidí s roboty, a výsledkem je např. vytváření působivých světelných show prostřednictvím mohutného roje vzájemně spolupracujících robotů s různobarevnými LED světly, nebo ovládání létajících robotů pomocí gest. To si mohli ostatně účastníci letošního Future Talk i sami v praxi vyzkoušet - od posílání létajících robotů mezi sebou navzájem, jakéhosi „robotického tenisu”, po jejich směrování, navigaci či řízení startu a přistáni ve vymezeném místě pomocí pohybů ruky, které snímá speciální bezdrátový komunikační systém a předává příslušné povely robotům.
Ovšem právě ovládání robotů (ale i obecně komunikace) pomocí gest v sobě nese i určitá úskalí, protože zatím není vytvořen univerzální jednotně srozumitelný systém. A to ani v oblasti komunikace pro hluchoněmé, jejichž dorozumívací jazyk, resp. jeho určité principy, by se jinak teoreticky mohly stát základem pro vývoj jedné z možných cest interakce s automatickými systémy včetně robotů. Jedním z problémů je např. skutečnost, že určité gesto může mít v různých jazycích a kulturách různý význam. Jak konstatuje Dr. Ellen Fricke, profesorka z Technické univerzity v německém Chemnitzu, která se věnuje tomuto výzkumu, bude zapotřebí nejen jakýsi slovník gest pro komunikaci s roboty, ale jako první krok k tomu i vytvoření komplexní digitální databáze lidských gest používaných v běžném životě, aby se při vytváření dorozumívacího systému mohla vyloučit nechtěná neúmyslná nedorozumění v důsledku toho, že robot zareaguje na náhodné gesto člověka, které ovšem nebylo zamýšleno jako povel či prvek neverbální komunikace.
Jak se domluvíme s roboty?
Specialisté z vývojových oddělení Mercedes-Benz jsou přesvědčeni, že doba, kdy budeme ve vozidlech běžně používat v práci s komunikačními systémy tzv. přirozené rozhraní - řeč, gesta, doteky apod. je už blízko, a proto je důležité vytvořit spolehlivě fungující „společný jazyk” umožňující bezproblémové dorozumívání lidí a strojů a jejich sociální spolupráce. To ostatně zdůraznil i Dr. Kohler, vedoucí skupiny výzkumu a udržitelnosti a Chief Environmental Officer Daimler AG už v úvodní části letošních Future Talk: „Provoz budoucnosti bude stále více interaktivní, a to nejen ve smyslu sítí mezi vozidly. Na silnicích se budou pohybovat autonomní vozidla jako nedílná součást dopravy, což sebou nese nejen technologický faktor, ale i sociální aspekty, stejně důležité jako senzory v automobilech.” Bude nutné vyřešit otázky typu: může automatický vůz dát přednost chodci na přechodu a předat mu (vizuálně či akusticky) příslušnou informaci? Komunikovat s lidmi jim srozumitelným způsobem, ale v tom případě i umět jednoznačně určit - mluví auto na mne, nebo osobu stojící vedle či za mnou? A jak na nás stroje vlastně budou mluvit? Naučíme roboty naše jazyková pravidla, nebo bude potřeba vytvořit nový, např. i účelový umělý jazyk, aby nám stroje byly schopny rozumět? Je možné, že budoucí vývoj přinese i něco podobného tomu, co si pod pojmem komunikace s vozidlem obvykle představují diváci TV seriálu Knight Rider, v němž si hlavní hrdina plynule povídá se svým zázračným autem. Ale nebo také třeba něco úplně odlišného...
Alexander Mankowsky, futurolog společnosti Daimler AG vidí budoucnost v autonomních robotických vozech zapojených do dopravních systémů kooperujících způsobem jako součást celkové mobility (zejména v městském prostředí), spolupracující s člověkem prostřednictvím umělé inteligence. A ta může zahrnovat ne jen jeden, ale i více jazyků srozumitelných robotům (včetně speciálního „slovníku pro roboty”), nebo systémů, jak s nimi mohou lidé komunikovat. Cílem však podle něj rozhodně není přizpůsobovat lidi komunikaci s roboty, ale naopak rozvíjet schopnosti strojů komunikovat s lidmi - a také budovat důvěru lidí k robotům.
616
