Asociace IT a bank zlepšují elektronickou fakturaci
ICT Unie, sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, a Česká bankovní asociace (ČBA) podepsaly memorandum o vzájemné spolupráci.
Cílem spolupráce je přispět k účinnějšímu uplatňování moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) ve veřejném i privátním sektoru a k dalšímu rozvoji eGovernmentu. Mezi klíčové priority spolupráce řadí ICT Unie a ČBA rozvoj pokročilých technologií i nástrojů a vytváření motivačních mechanismů, které pomohou k širšímu využívání bezhotovostních plateb v ekonomice. Jde o moderní formy elektronické komunikace mezi občany, veřejným sektorem a privátní sférou s cílem zvýšit efektivnost a uživatelský komfort této komunikace. Důležitým tématem pro nejbližší období bude využití systémů eGovernmentu pro bankovní sféru umožňující vzdálenou identifikaci klienta, zejména přístup k základním registrům.
Neméně podstatné je vytvoření standardů pro transfery dat, elektronickou fakturaci, online sdílení vybraných informací z veřejných databází a agend (rejstříky, matriky, zdravotní pojišťovny, sociální pojištění, finanční úřady apod.).
Efektivní elektronická fakturace
Ve spolupráci s odborníky z ministerstva financí vytvořily standard elektronické fakturace B2C-ISDOC, který usnadňuje a sjednocuje postupy při zasílání elektronických faktur klientům přímo do elektronického bankovnictví. Ti údaje na faktuře zkontrolují a mohou ihned odeslat online platební příkaz k proplacení.
Formát ISDOC verze 6 je rozšířen o specifické položky používané ve veřejném sektoru, jimiž jsou např. číslo a platnost smlouvy, spisová značka a číslo jednací, kódy výkonového účetnictví státu nebo položky pro evidenci spotřební daně. Označování faktur příslušnými kódy umožní státu lepší přehled o pohybu finančních prostředků. Nové elektronické faktury lze použít i v boji proti nezákonnému obchodu s komoditami podléhajícími spotřební dani, protože každý řádek dokladu může obsahovat položky s rozšířenou informací o kolcích nebo jiných evidenčních prvcích chráněných komodit.
Došlo také k rozšíření formátu o část platebních dat, což umožní zejména velkým výstavcům, jako jsou energetické a utilitní společnosti či telefonní operátoři, zasílat faktury přímo do elektronického bankovnictví k poloautomatickému proplacení.
„Národní specifika“ v IT
Standard ISDOC má ovšem obecně jeden zásadní problém: jde o českou záležitost, zatímco firmy v rámci EU se opírají o mezinárodní formát EDI, což omezuje využití ISDOC dokumentů na elektronickou komunikaci mezi českými firmami. Navíc si zejména menší firmy v převážné většině elektronicky přijatou fakturu vytisknou a posléze ji uchovávají v papírové podobě. A jen malá část firem, které s elektronickými fakturami pracují, vyžaduje od svých obchodních partnerů podstatnou věc spojenou s využíváním digitálních dokumentů: připojit k elektronické faktuře také elektronický podpis. Současná právní úprava přitom požaduje po každém plátci DPH zajištění věrohodnosti původu všech faktur, neporušenosti jejich obsahu a zajištění čitelnosti po celou dobu uchování dokladu.
V lednu loňského roku zaslala podle údajů ČSÚ fakturu elektronickou cestou v ČR zhruba polovina podniků (56 %) a více než tři čtvrtiny podniků (79 %) fakturu touto cestou přijalo. Pouze 11 % firem ale zaslalo a 24 % přijalo fakturu ve standardizovaném formátu určeném pro automatizované zpracování dat, tzv. e-fakturu. Možnost zaslat ji prostřednictvím datové schránky využilo v ČR pouhých 2,3 % podniků. Elektronický podpis připojilo k zasílaným fakturám 8 % tuzemských firem.
609
