SPS AMPER 2019 Schunk EuroBlech Murrelektronik

Novým králem světové ekonomiky se možná už brzy stane Čína

I když se začíná stále více hovořit o zpomalování raketového tempa rozvoje čínské ekonomiky (rozvoj čínské ekonomiky, dle agentury AP, zvolnil v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku na 7,4 %, což je nejnižší meziroční tempo růstu za 18 měsíců. V předchozích třech měsících čínská ekonomika rostla o 7,7 %), je možné, že právě letos se svět dočká významného milníku. 

 

Pokud se potvrdí předpoklady analytiků listu Financial Times (FT) založené na údajích srovnávajících současnou paritu kupní síly, na pozici největší ekonomiky světa pravděpodobně již letos vystřídá Spojené státy Čína.

V čele dříve, než se čekalo
USA jsou největší ekonomikou světa od roku 1872, kdy předstihly Británii. Většina ekonomů předpokládala, že Čína předběhne USA až kolem roku 2020, pravděpodobně 2019. Prognóza FT, která vychází z nových údajů programu pro mezinárodní srovnávání ICP, však tento horizont posouvá mnohem blíže současnosti.
Program ICP, který funguje pod záštitou Světové banky, používá v analýzách k porovnávání velikosti ekonomik místo měnových kurzů paritu kupní síly, což podle listu lépe odráží skutečnou hodnotu zboží a služeb. „USA (v roce 2011) zůstaly podle parity kupní síly největší ekonomikou světa, těsně za nimi však následovala Čína,“ píše program ve své nové zprávě, která uvádí, že v roce 2011 hrubý domácí produkt Číny dosahoval 87 % ekonomického výkonu USA. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že čínská ekonomika v období od roku 2011 do roku 2014 stoupne o 24 %, tzn. prakticky o čtvrtinu, zatímco ekonomika USA by se měla během stejného období zvýšit pouze o 7,6 %, tedy ani ne o desetinu svého aktuálního hospodářského potenciálu. „Čína tak letos zřejmě v ekonomickém výkonu Spojené státy předstihne,“ píše Financial Times.
Koncem dubna zveřejnil čínský statistický úřad výši růstu hospodářství, který dosáhl podle oficiálních údajů meziročně 7,4 % v prvním čtvrtletí a o desetinu procenta tak překonal odhady analytiků. Peking se po ekonomické expanzi během poslední dekády snaží přeorientovat ekonomiku ze stavu, kdy růst pohání investice, na model s větším důrazem na domácí poptávku. K tomu by mělo pomoci i několik nedávno ohlášených opatření menšího rozsahu jako např. snížení daní pro menší firmy a urychlení výstavby železnic, ve snaze udržet tempo růstu v blízkosti cílové úrovně 7,5 %.

Konkurence, kterou nelze brát na lehkou váhu
Analytici se vesměs shodují, že Čína již nebude moci růst extenzivně jako dosud, ale na druhou stranu se začínají prosazovat některé faktory, které roli “Říše středu”, jako lídra globální ekonomiky, mohou ještě stimulovat a učinit z Číny v jistém smyslu mnohem významnějšího konkurenta, než na co byl svět zvyklý dosud. A tím je zejména rostoucí vzdělání a kvalifikace.
Loni investovala čínská vláda do vzdělání téměř 7 bilionů Kč, a v předchozím roce 2012 tato suma meziročně vzrostla oproti roku 2011, o 15,7 %. Podíl výdajů na vzdělání k hrubému domácímu produktu tak dosáhl 4 %, což byl sice záměr, který si Čína předsevzala již na přelomu milénia v roce 2000, ale i s 12letým zpožděním je to na zemi tamních parametrů významný a rozhodně nezanedbatelný výkon.
Další podstatnou skutečností je neustálý růst počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí v technických oborech, přičemž mezi absolventy středních škol i univerzit patří čínští studenti k těm nejlepším (viz např. výzkum v programu PISA v rámci zemí OECD). Mezi lety 2008 a 2011 vzrostl počet čínských patentů na čtyřnásobek a Čína na konci roku 2012 obsadila ve světě v tomto ohledu třetí pozici. V počtu žádostí o patentová práva, které podali čínští vynálezci a firmy, už koncem roku 2012 předstihla dosud dlouhou dobu dominující USA. V roce 2013 počet žádostí o udělení patentu v Číně činil 825 000, což byl meziroční nárůst o 36,3 %. Čína se však činí i v oblasti mezinárodních patentových přihlášek, kde loni podala 21 516 žádostí, meziročně zhruba o šestinu více a v posledním žebříčku Světové organizace pro intelektuální vlastnictví (WIPO), zaujala v této oblasti třetí příčku za USA a Japonskem, z níž vytlačila Německo.
Vzdělání a investice do výzkumu tedy Čína rozhodně nepodceňuje, a tradiční vyspělé ekonomiky, které dosud zaujímaly přední místa žebříčku, se z tohoto pohledu mají rozhodně na co těšit. Čína už se z dřívějšího kopírovače úspěšných nápadů stává stále více i jejich zdrojem. Zatímco dosud brali světoví výrobci čínské produkty hlavně jako nepříjemného protivníka z cenového pohledu, kterého však lze porazit kvalitou, situace začíná být vážná i v této sféře. O kapitálových možnostech nemluvě - automobilky a společnosti zabývající se těžbou surovin už o tom vědí své.
 

 
Publikováno: 22. 7. 2014 | Počet zobrazení: 1425 článek mě zaujal 229
Zaujal Vás tento článek?
Ano