ITS Schunk

Komise navrhla úpravu k ochraně před krádeží důvěrných obchodních informací

Evropská komise koncem loňského roku navrhla novou právní úpravu zajišťující ochranu nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním. 

 

Konkrétně jde o návrh směrnice o ochraně obchodního tajemství před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním, která v dalším období projde legislativním připomínkováním, jenž by mělo skončit schválením směrnice a její transpozicí do právních řádů členských států EU. 

O co jde
Obchodní tajemství (rovněž nazývané jako „důvěrné obchodní informace“ nebo „nezveřejněné informace“) využívají podniky všech velikostí ve všech hospodářských odvětvích k ochraně nejrůznějších informací, jako je postup výroby pneumatik Michelin, recept na přípravu „Pasteis de Belém“ (portugalských pudinkových koláčků), technologie a know-how používané v letadlech Airbus nebo vyhledávací algoritmus společnosti Google. Obchodní tajemství jsou důležitá zejména pro menší podniky, které nemají lidské a finanční zdroje, jenž by jim umožňovaly získat, spravovat a vymáhat velké portfolio práv duševního vlastnictví.
Na rozdíl od patentovaných vynálezů nebo literárních děl chráněných autorským právem majitel obchodního tajemství, např. vzorce, obchodního procesu, receptu nebo marketingové koncepce, není vlastníkem výlučného práva na svůj výtvor. Konkurence a jiné třetí osoby proto mohou objevit, rozvíjet a volně používat stejné vzorce. Obchodní tajemství jsou chráněná zákonem pouze v případech, kdy nějaká osoba získala důvěrné informace nezákonným způsobem (například krádeží nebo úplatkem).
Obchodní tajemství se proto podstatně liší od práv duševního vlastnictví, která zaručují výlučnost. Obchodní tajemství je však třeba chránit ze stejných důvodů jako práva duševního vlastnictví: na podporu inovací, aby bylo zajištěno, že tvůrcům se za jejich úsilí dostane ocenění. Navrhovaná směrnice umožňuje tohoto cíle dosáhnout tím, že inovátorům poskytuje možnost bránit se proti nepoctivým praktikám, jejichž cílem je neoprávněně získat jejich důvěrné informace a využít je k parazitování na inovativních řešeních bez nutnosti investovat do výzkumu nebo reverzního inženýrství.
Návrh směrnice především stanoví společnou definici obchodního tajemství a prostředky, jimiž se oběti zneužití obchodního tajemství mohou domoci nápravy. Vnitrostátním soudům by měla usnadnit rozhodování ve věcech zneužití důvěrných obchodních informací, a dále napomoci odstranit produkty zneužívající obchodní tajemství z trhu. Poškozeným pomůže získat odškodnění, pokud se stanou obětí nezákonné činnosti.

Význam nového předpisu
Skutečnost, že jde o důležitou část obchodní politiky, dokazuje výsledek nedávného průzkumu Komise. Bylo při něm zjištěno, že v posledních deseti letech se každá pátá společnost alespoň jednou stala obětí pokusu o krádež obchodního tajemství. Dokonce - dle jiné studie - se tento počet zvyšuje: v roce 2013 ohlásilo krádež informací 25 % společností, což ve srovnání s 18 % v roce 2012 představuje stoupající trend. Komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier v této souvislosti doslova uvedl, že „počítačová kriminalita a průmyslová špionáž jsou součástí reality, s níž se podniky v Evropě každodenně potýkají“. Cílem návrhu pak má být dle komisaře M. Barniera posílit důvěru podniků, tvůrců, výzkumných pracovníků a inovátorů, že je možné ve vzájemné spolupráci rozvíjet inovace na vnitřním trhu. Od investic do nových znalostí už by je již neměla odrazovat hrozba, že jim jejich obchodní tajemství někdo ukradne.
Ochrana obchodního tajemství bude zvlášť důležitá pro malé, méně zavedené podniky, které jsou na obchodním tajemství mnohem závislejší než větší společnosti - částečně zejména vzhledem k nákladům na získání patentu a ochranu před zneužitím. Ztráta obchodního tajemství a možnost přístupu konkurence ke klíčovým vynálezům tak znamená pro malé a střední podniky katastrofální pokles hodnoty a budoucí výkonnosti.

Cíl a obsah nové úpravy
Cílem návrhu směrnice je poskytnout podnikům odpovídající úroveň ochrany a účinné prostředky nápravy, bylo-li jejich obchodní tajemství odcizeno nebo zneužito. Pevný, vyvážený a harmonizovaný systém ochrany obchodního tajemství má zajistit podnikům a výzkumným pracovníkům bezpečnější prostředí, v němž budou moci v přeshraničním kontextu v rámci jednotného trhu vytvářet a sdílet svá významná know-how a technologie a získávat na ně licence. Usnadní také zapojení společností a výzkumných pracovníků z různých zemí EU do společných projektů spolupráce pro inovace a výzkum.
V současnosti v jednotlivých zemích EU existují mezi platnými právními předpisy o ochraně před zneužitím obchodního tajemství podstatné rozdíly. Některé země žádné zvláštní právní předpisy pro tuto oblast nemají. Pro podniky je obtížné pochopit a využívat systémy platné v jiných členských státech, a v případě, že se stanou obětí zneužití důvěrného know-how, si nepřejí, aby se jejich kauzou zabýval soud v občanskoprávním řízení, protože si nejsou jisti, že při projednávání před soudem bude zachována důvěrnost jejich obchodního tajemství. Současný roztříštěný systém má tak výrazně negativní vliv na přeshraniční spolupráci mezi podniky a partnery ve výzkumu a je hlavní překážkou fungování jednotného trhu EU.
Základním ustanovením návrhu směrnice je vlastní definice obchodního tajemství, která zahrnuje obchodní informace, technické informace a know-how, pokud existuje oprávněný zájem na zachování důvěrnosti i legitimní očekávání zachování důvěrnosti. Definice přitom vylučuje banální informace a nevztahuje se na znalosti a dovednosti, které zaměstnanci získají v rámci své obvyklé pracovní činnosti a které jsou známé nebo přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají. Konkrétně se pak pro účely směrnice obchodním tajemstvím rozumí informace, které splňují kumulativně následující požadavky: a) jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo jako přesná sestava a souhrn jejich částí obecně známy nebo běžně přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají; b) mají komerční hodnotu proto, že jsou tajné a c) osoby, které je mají právoplatně ve své moci, podnikly za daných okolností přiměřené kroky, aby je udržely v tajnosti.
Návrh směrnice dále definuje „výrobek porušující právo“, jímž rozumí výrobek, jehož návrh, jakost, výrobní proces nebo uvedení na trh má významný prospěch z obchodního tajemství, které bylo získáno, použito nebo zveřejněno neoprávněně. Znamená to, že výrobky, které jsou navrženy, vyráběny nebo uváděny na trh prostřednictvím protiprávního jednání, musí mít do značné míry prospěch z dotyčného obchodního tajemství, aby se považovaly za výrobky porušující právo.
A konečně - návrh směrnice upravuje právní podmínky, které svědčí pro neoprávněné získání, použití a zveřejnění obchodního tajemství a majitel obchodního tajemství je oprávněn domáhat se opatření na svoji ochranu. Klíčovým prvkem pro to, aby byly tyto činnosti protiprávní, je neexistence souhlasu majitele obchodního tajemství.

Závěr
Po úspěšném projednání a schválení návrhu směrnice na půdě vnitrostátních parlamentů členských států EU, Evropského parlamentu a konečně Rady – a lze se dost dobře domnívat, že směrnice podporu najde – dostanou firmy do rukou nástroj, kterým budou moci chránit své obchodní tajemství. Posílí se tak jejich práva – ale také zvýší jejich hodnota. /pm/


 

 
Publikováno: 14. 4. 2014 | Počet zobrazení: 2125 článek mě zaujal 456
Zaujal Vás tento článek?
Ano