SPS AMPER 2019 Schunk EuroBlech Murrelektronik

Auta jsou stále chytřejší a chytřejší, možná až příliš…

Fanoušci seriálu Knight Rider či příběhů o Batmanovi už asi svou představu o inteligentním automobilu, který je pro řidiče spíše parťákem, schopný se i sám řídit, či přijet na povel, mají. A ti ostatní se už asi také brzy dočkají. Automobily, které umí samy řídit, by se měly objevit v běžně dostupné komerční podobě ze sériové výroby už v roce 2020. 

 

Na projektech takovýchto samořiditelných vozidel pracuje řada výrobců automobilů i dalších firem – a není to jen robotické auto Googlu, či automatické vozy bez řidiče známé z DARPA challenge, ale měly by to být již brzy prakticky využitelné technologie, umožňující řidičům svěřit rutinní jízdu „autopilotovi“ a moci se věnovat jiným činnostem, které připravované koncepce chytrých aut propojených s internetem a přes internet nabízejí.
Na rozdíl od projektů a studií z minulých let, kdy automobilky počítaly spíše s různými podobami „automatizované dálnice“, kdy bude provoz vozidel v automatickém režimu řídit spíše komunikace vybavená speciálními naváděcími a zabezpečovacími systémy a prvky, jsou „bezpilotní“ vozidla nové generace skutečně autonomní, a nezávislá na speciální infrastruktuře.

Na řadu přicházejí sériové prototypy
K nejzajímavějším patří projekt automobilky Nissan v podobě prototypu Nissan Leaf AD (Autonomous Drive). Vozidlo se již dokáže pohybovat na dálnici i v simulovaném městském prostředí, kde soustava čidel sleduje okolní provoz a prostřednictvím laseru měří i rychlost jednotlivých vozidel, takže pozná, kdy je nutné zastavit. Systém sleduje vodorovné i svislé dopravní značení a porovnává ho s daty uloženými v databázi. Prototyp dokáže objet překážku (např. auto stojící v jeho jízdním pruhu), a pokud se v protisměru blíží jiný vůz, vyhodnotit jeho rychlost a v případě potřeby před překážkou zastavit. Vůz má systémy pro samočinné udržování v jízdním pruhu, zachovávání odstupu od vpředu jedoucího vozidla či dodržování bočního odstupu, a rozpoznávání dopravních značek, technologii umožňující autonomní zaparkování poté, co řidič opustí vozidlo, stejně jako přistavení zaparkovaného vozu z jeho pozice. Dokáže sám najet na dálnici a zase ji opustit.
Systém autonomní jízdy využívá soustavy kamer (kvarteto již komerčně nabízené v rámci systému Around View je doplněno o kameru ve zpětném zrcátku) a sadu laserových senzorů, které sledují prostor okolo vozu. Kamery a lasery snímají data, která jsou předávána do jádra systému, jehož základem je výkonné digitální zpracování obrazu a algoritmy pro různé situace. Lasery např. monitorují i sousední jízdní pruh pro případ, aby se zabránilo riziku kolize s právě předjíždějícím vozidlem. I když dnes Nissan Leaf AD ještě není plně způsobilý pro nasazení v reálném provozu a potřebuje doladit, automobilka je odhodlána během následujících let zbývající problémy vyřešit, a nejpozději v roce 2020 přivést autonomní auta na trh.
Automobilka Volvo, která už nedávno úspěšně otestovala systém „autovlaku“, jízdy více vozů v koloně bez zásahu řidiče, který je součástí evropského programu SARTRE, zahájila koncem loňského roku projekt Drive Me, v jehož rámci bude testovat v běžném provozu na 50 km veřejných silnic města Göteborg a jeho okolí stovku automaticky řízených vozů. Jde jak o silnice představující frekventované dopravní trasy, tak o dálnice a místa, kde se často tvoří kolony. Zkušební program Drive Me je výsledkem spolupráce společnosti Volvo Car Group, švédského ministerstva dopravy, švédského dopravního úřadu, vědeckého institutu Lindholmen Science Park a města Göteborg. „Cílem je vytvořit vůz, schopný samostatně zvládnout všechny možné dopravní scénáře, včetně opuštění dopravního proudu a vyhledání bezpečného ‚přístavu‘ v případě, že řidič nedokáže z jakéhokoliv důvodu znovu převzít kontrolu nad vozem,“ uvedl Erik Coelingh, jeden z konstruktérů Volvo Car Group.
První autonomní funkce- adaptivní tempomat (ACC) s asistentem řízení, který bude v dopravní koloně samočinně reagovat na pohyb automobilu před sebou – má být představena s novým Volvem XC 90 ještě v závěru letošního roku. Poté budou následovat další technologie, jako systém rozpoznání okraje silnice a bariér s asistentem řízení, který zjistí, zda hrozí riziko sjetí ze silnice, a v případě nutnosti automaticky převezme řízení a vrátí vůz do původního směru, nebo systém umožňující sledovat pohyb vozu před sebou i ve vyšších rychlostech, a automaticky přizpůsobovat jízdu daným podmínkám. Tyto technologie postupně vyústí do vytvoření – a uvedení tzv. „vysoce autonomních vozidel“, umožňujících na základě rozhodnutí řidiče převzít ovládání všech hlavních jízdních funkcí.

Francouzská alternativa
Poslední novinkou v oblasti autonomních vozidel je příspěvek francouzské automobilky Renault, partnerské firmy Nissanu, o jejímž modelu Leaf AD již byla řeč. Pod názvem Renault Next Two představila novou studii elektromobilu, která prezentuje vizi automobilky o ekologických vozidlech nové generace, jenž budou mj. schopná se i sama řídit – přinejmenším v nízkých rychlostech.
Next Two vychází z koncepční studie elektromobilu Renault Zoe, představené na pařížském autosalonu v roce 2010, a je vystavěn na jeho sériově vyráběném modelu. Mimochodem – vůbec první studii s označením Next, jako symbolu příští generace, přestavil Renault ještě o 5 let dříve, v roce 1995, v podobě hybridu vybaveného dvěma elektromotory v zadních kolech, které vůz poháněly do rychlosti 40 km.h-1, a spalovacím motorem, který se automaticky spustil po dosažení této rychlosti. Nový Next Two má být podle vyjádření automobilky „vizí samostatně fungujícího elektromobilu Renault pro rok 2020“.
Renault Next Two je osazen soustavou čidel a kamer, které sbírají informace z okolí vozu, zajišťují jeho orientaci v okolním prostředí a provoz v automatizovaném režimu. Zpracované informace jsou předávány do tzv. supervisoru, tedy hlavního počítače, a následně se v podobě povelů přenášejí do ovládání řízení, pohonné jednotky a brzdového systému. V režimu „autopilota“ má tak řidič (usazený v chytrém sedadle, které se automaticky přizpůsobí jeho postavě) či pasažéři možnost využít širokopásmové vysokorychlostní připojení k internetu pro 3G i 4G síť a WiFi, nebo se věnovat třeba sledování filmů, zpravodajství či se zúčastnit videokonference - auto může soužit i jako pojízdná kancelář. Multimediální platforma, kterou Next Two využívá je kompatibilní s Androidem, iOS i Windows 8. K ovládání multimédií slouží velká centrální dotyková obrazovka, umožňující přenášet navigační data i dopravní informace v reálném čase - a to i hlasem. Pomocí mobilní aplikace je možné vůz zaparkovat i na dálku a přivolat si jej.
Samostatné jízdy v automatickém režimu má být Renault Next Two schopen až do rychlosti 30 km.h-1, přičemž se nemusí spoléhat na žádnou periferní infrastrukturu. Při vyšším tempu se autopilot vypne a ovládání vozu je zase plně v režii řidiče.

„Internet automobilů"
Až potud je samozřejmě vnášení samostatnosti a inteligence do vozidel zajímavé, ale automobilky míří ve spolupráci s dodavateli počítačové a komunikační techniky ještě dále. Stranou jejich pozornosti samozřejmě nemohla zůstat ani možnost, která nabízí internet ve vozidlech, na němž jsou založeny některé dnes již nabízené služby. A tak vznikly programy typu Connected cars a po „internetu věcí“ se začal objevovat i termín „internet automobilů“.
Jde v podstatě o to, že internetem vybavená auta začnou fungovat jako součást sítě, jenž jim umožní jednak komunikovat mezi sebou a získávat tak aktuální informace z provozu, nebo naopak odesílat nejrůznější svá provozní data pro servis, dispečink apod., a jednak dostávat nejrůznější informace z externích zdrojů - jak pro vůz samotný, tak pro jeho posádku. Tyto technologie už v rámci různých platforem automobilek fungují, např. BMW již využívá ConnectedDrive, Toyota platformu Entune, Ford svůj systém Sync, obdobnými jsou vybaveny i vozy Mercedes apod.
Podle analytických odhadů bude mít v roce 2016 přibližně 23,6 mil. automobilů integrovaný internet, včetně multimediálního ovládacího prostředí. IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers) odhaduje, že v roce 2025 bude disponovat zhruba 60 % běžně provozovaných automobilů internetovým připojením a pokročilou automatizací řízení. A do věci se už vložili i velcí IT hráči, jako např. Microsoft, Intel (který dokonce vytvořil i speciální fond Connected Car, disponující 100 miliony dolarů) nebo společnost Cisco. Ta představila v roce 2010 ve spolupráci s firmou Continental koncept platformy jednotné komunikační sítě pro vozidla. Cisco Connected Car přináší internet na silnice, aby se staly bezpečnější, čistší a méně přetížené s cílem vytvořit řešení pro připojené vozidlo budoucnosti, charakterizuje firma svůj koncept. Ten zahrnuje vysoce zabezpečené softwarové brány, výkonná jádra sítí a optimalizaci komunikačních vazeb a mobilních služeb. Předpokládá se, že "internet vozů" bude také vytvářet nové obchodní modely: od budování a servisu automobilů, přes poskytování cloudových a lokalizačních služeb k prevenci havárií a pro inteligentní řízení dopravy - a také obchodní příležitosti pro zapojené - connected-firmy.

Pokrok může mít i stinnou stránku
Ovšem ruku na srdce - čeho je moc, toho je příliš - opravdu byste chtěli řídit auto, které vám do všeho bude mluvit a nabízet nejrůznější „ptákoviny“, jež do nabídky možných služeb založených na lokalizaci aktuální pozice vozidla, a charakterizovaných obvykle magickým slůvkem „personalizace“ nacpali zadavatelé reklamy?
A samozřejmě je tu také bezpečnostní aspekt. Inteligentní, do sítě propojená auta budoucnosti se - jako vše, v čem je internet - stávají napadnutelná malwarem či hackery. Myšlenka, že vám vozidlo zničehonic vypoví poslušnost, rozhodně není příjemná, ale na druhou stranu v případě zmíněné závislosti určitých funkcí či služeb na internetu také nikoli nereálná. Když se mohou do auta a jeho systémů bezdrátově dostávat data, je vysoce pravděpodobné, že dříve či později si do něj najdou cestu i kyberzločinci.
Koneckonců i v projektech automobilek a legislativců se objevuje myšlenka, umožnit u nejnovější generace vozidel, v případě potřeby zastavení vozidel na dálku policií, buď z nějakého dispečinku nebo např. pomocí elektromagnetického pulzu, který by vyřadil z činnosti řídicí elektroniku vozu. Elegantně, bez prostřílených pneumatik či zátarasů, které známe z dnešních automobilových honiček s policií… Tož vítejte v budoucnosti!    /joe/
 

 
Publikováno: 14. 4. 2014 | Počet zobrazení: 1841 článek mě zaujal 387
Zaujal Vás tento článek?
Ano