Senioři jsou zpět: roste zájem firem o starší manažery

Jak např. uvádí německý časopis Manager Magazin, na klíčové pozice v řadě firem se tak po více či méně dlouhé přestávce vrací řada starších manažerů – a firmy o ně mají zájem. Nedávno se na svůj post vrátil např. i Narayana Murthy, ředitel indického poskytovatele IT služeb Infosys, kterému je nyní 66 let, přičemž právě on nastavil během svého dřívějšího působení ve firmě pravidlo, že ve vedení nesmí působit vrcholoví manažeři starší 65 let.

Zkušenější, ale i zdravější
Řada starších manažerů svého zaměstnavatele vůbec neopouští, jen se přesunou na posty poradců či týmových koučů. V roce 2011 tak v EU pracovalo dvakrát více lidí v důchodovém věku než o 10 let dříve. Podle statistik zaměstnavatelů se tak rychle nezvětšuje žádná jiná skupina pracujících.
Důchodci jsou navíc dnes podstatně zdravější než dříve, což platí zejména u lidí na manažerských postech, kteří si mohou dovolit kvalitní zdravotní péči. Podle vědců si lidé v důchodovém věku sice oproti svým mladším kolegům hůře pamatují větší množství nových informací, ale mohou nabídnout zkušenosti a lepší komunikační a plánovací schopnosti. „Nové koště dobře mete. To staré ale ví, kde je špína,“ říká Alfred Odendahl, šéf firmy Bosch Management Support, sám v důchodovém věku.
Důchodci se také stále častěji vracejí jako krizoví manažeři - zkušený šéf v penzijním věku nemá v podstatě co ztratit, naopak může spíše jen získat, což je ve vypjaté krizové situaci významný faktor.
I praxe personálních agentur nasvědčuje, že nastává odklon od dosavadního trendu obsazování pracovních pozic výhradně “mladými dynamickými osobnostmi do 35 let”, a při hledání zaměstnanců padla dříve nepřekročitelná hranice 50 let. A to nejen manažerských pozic - u seniorů sází hodně zaměstnavatelů na spolehlivost a loajalitu vůči firmě, starší lidé si prostě zaměstnání více váží. V zadání firem pro agentury se tak lze stále častěji setkat i s požadavkem výslovně oslovovat lidi od 50 let výše.
Hodnota staršího pracovníka pro zaměstnavatele netkví ve výkonu, ale v portfoliu jeho profesních schopností a v kombinaci odborných a manažerských zkušeností. Může se stát mentorem či konzultantem a zaměstnavatel tak může dál úspěšně využívat jeho odbornosti.

I management českých firem stárne
Ve vedení stovky největších českých firem se podle loňského průzkumu společnosti Deloitte od začátku tisíciletí zvýšil průměrný věk lidí o dva roky a podíl padesátníků a starších stoupl na 45 %. Jak uvedl Jan Spáčil, partner advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal, byl mladší management v ČR ve srovnání se západními státy důsledkem porevolučních změn ve vedoucích funkcích firem a absencí jedné generace manažerů. Ovšem i u nás s rostoucím průměrným věkem stoupá podíl padesátníků a starších ve vedení firem. Zatímco ve statutárních orgánech firem jich loni působilo přibližně stejně jako v roce 2000 (42 %), v dozorčích radách jejich poměr vzrostl téměř na polovinu (48 %). Kromě padesátníků stoupl ve vedení firem i počet manažerů, kteří se už blíží či přesáhli hranici pro odchod do důchodu. Zatímco v roce 2000 zasedala ve vysokých funkcích téměř desetina (9 %) šedesátníků a starších, o 12 let později už jich bylo zhruba o polovinu více (14 %). Přibývá i manažerů v nejstarší věkové kategorii nad 65 let, kde poměr vzrostl z 3 na 4,5 %.
Při České manažerské asociaci funguje v ČR Manažerský seniorský klub s regionálními pobočkami. "České firmy příliš zkušeností členů klubu nevyužívají," uvedl šéf MSK Tibor Kovalský. Ti se ale podle něj stále vzdělávají a sledují poslední trendy. Mohou tak poskytovat kvalifikované odborné posudky a stále častěji se na ně obracejí malé a střední podniky, které si nemohou dovolit služby velkých poradenských firem, zatímco penzionovaní manažeři požadují velmi malé částky.
Počet ekonomicky aktivních lidí starších 65 let roste i u nás - v roce 2011 jich bylo necelých 10 %, což je více než v sousedním Německu, které jich v důchodovém věku zaměstnává jen necelých 5 %, ale např. v Norsku je podle dat z roku 2012 ekonomicky aktivní téměř pětina seniorů (17,7 %). Na špici zemí, které věnují zaměstnávání starších lidí značnou pozornost, jsou skandinávské státy, známé svou sociální politikou – není tedy překvapující, že nejvyšší zaměstnanost seniorů vykazovalo Švédsko, kde pracuje skoro 71 % osob v tomto věku. Naopak na spodní části žebříčku figurují postkomunistické středoevropské země – Polsko a Maďarsko s 36 % zaměstnaných lidí ve věku 55 let a starších. ČR je na tom o něco lépe: ke konci loňského třetího čtvrtletí vykazují statistiky zaměstnanosti téměř 46 % lidí mezi 55 a 64 lety, což odpovídá průměru EU.

V cizině se k pracujícím seniorům chovají lépe
Některé země už přikročily i k aktivním opatřením na podporu zaměstnávání starších pracovníků. Firmy tak třeba musí starším zaměstnancům přispívat na předčasný důchod, nebo musí mít plán, jak budou lidi nad 50 let zaměstnávat, a pokud je pak ve svém týmu nemají, musí platit pokutu. Vyplývá to z analýzy důchodových systémů v různých státech, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Např. ve Francii mají podniky uzavírat dohody, nebo vytvářet akční plány pro lidi před důchodem, do něhož se chodí v 65 letech. Tyto dokumenty, obsahující i nástin dalšího vzdělávání starších zaměstnanců či jak budou předávat zkušenosti mladším, se sepisují na tři roky a zahrnují mj. i kolik padesátníků firma přijme a kolik lidí nad 55 let si udrží. Podniky s více než 50 pracovníky, které tyto dokumenty nemají, platí státu pokutu ve výši 1 % z mezd. Vzhledem k tomu, že se pod tlakem odborů zdvojnásobila sazba, kterou firmy musí vyplácet "předčasným důchodcům", není pro francouzské firmy už ani příliš výhodné posílat pracovníky do předčasné penze - navíc za ně dál odvádějí do sociálního systému tzv. všeobecný sociální příspěvek ve výši 7,5 % (stejně jako z příjmů). Ty, kteří dosáhli 65 let, nyní zaměstnavatel také už nemůže nutit jít do penze. Když budou chtít dál pracovat, předem to oznámí vedení a firma se pak každý rok pracovníka zeptá, jestli chce v zaměstnání ještě pokračovat.

Přestože se v Česku věk pro odchod do důchodu postupně zvyšuje, podpora zaměstnávání starších pracovníků se zatím nezavádí. Častým argumentem, kterým firmy zdůvodňují svoji neochotu zaměstnávat starší pracovníky je problém jejich nižší přizpůsobivosti (v manažerském slangu oblíbená flexibilita) a ochoty profesně se rozvíjet. Výzkum agentury STEM mezi středními manažery ve věku 45+ však ukázal, že naprostá většina z nich je ochotna doplnit si kvalifikaci či pracovat v náročnějších podmínkách.
I když praxe naznačuje, že o starší lidi v ČR firmy zatím moc nestojí, začínají se už objevovat první vlaštovky naznačující změnu - např. projekt „Využijme zkušeností“, který probíhá v Plzeňském kraji od září 2011 a skončí v září letošního roku. Je zaměřen na zaměstnance od 45. roku věku a z několika set klientů, kteří do něj vstoupili je 75 již zpět v zaměstnání, více než tři stovky dalších zahájilo kurzy IT a téměř dvě stovky prošly kurzy jiných profesních rekvalifikací.
 

Publikováno: 13. 2. 2014 | Počet zobrazení: 2980 596