Amper ITS Schunk

Futurologické pětiletky IBM

Vzhledem k tomu, že IBM se zaměřuje na prognózy v krátkodobějším horizontu, lze už mj. i sledovat, jak se její studie „strefily“, resp. jaké trendy se potvrdily a jaké naopak nikoli. V roce 2007 bylo např. jedním z hlavních témat zdravotnictví, rozvoj biotechnologií a dálková medicína s využitím internetových technologií apod. Bingo! 

 

Už se skutečně děje, a tento trend nastupuje do reálného života (i když pomaleji, než si prognostici mysleli). Také u digitálních nákupních asistentů predikovaných v roce 2008 se příliš nemýlili - píše se rok 2014 a jsou opravdu tady. V minulosti se prognózy IBM potvrdily v oblastech, jako jsou telemedicína, geolokalizace v mobilech a nanotechnologie aplikovaná na biotechnologii a zemědělství. Ale tenké solární panely zabudované do silnice a vyrábějící energii byly (zatím) nesplněnou vizí. Mezi nepříliš dobře odhadnuté prognózy patří také např. nástup 3D technologie na konci roku 2011 v rozsahu, v jakém IBM očekávala. Podívejme se tedy na to, co by nás mělo čekat v letech následujících.

Studie Next 5 in 5 z roku 2010
Prognóza pěti inovací, které změní náš život v příštích pěti letech předkládá vizi hlavních technologických trendů, které by se měly prosadit do roku 2015 - už napřesrok tedy budeme moci posoudit, zda se analytici IBM strefili.
3D hologramy a vizualizace všude. Tradiční dvourozměrný obraz nahradí prostorový vjem, např. trojrozměrné hologramy. 3D vizualizace dat umožní např. vstoupit do navrhované budovy a prohlédnout si ji zevnitř apod.
Baterie budou dýchat vzduch. Vědci už pracují na menších, lehčích a univerzálnějších bateriích, které dokážou „dýchat“ vzduch a vydrží desetinásobek současných článků, které by mohly pomoci řešit tradiční problémem výdrže napájení mobilních zařízení. Baterie jsou buď mobilní a lehké, ale mají menší výdrž, nebo zajistí delší provoz, ale jsou těžké. Změnou tradičních tranzistorů bude třeba možné baterie eliminovat úplně - pokud se podaří úpravou designu snížit napájení tranzistoru pod 0,5 V, lze baterii u méně náročných zařízení, jako jsou mobily, čtečky e-knih apod., nahradit jiným formami, např. zatřepáním, pohybem ruky...
Mobilní zařízení pomáhají chránit planetu. V mobilech, noteboocích nebo třeba hodinkách bude několik senzorů, které vidí svět kolem nás a jejich propojením do sítě umožní monitorovat životní prostředí, seismickou aktivitu, a pomoci tak předpovědět zemětřesení či tsunami.
Rychlejší doprava bez zácpy. Chytré automobily, jejichž nástup lze očekávat v blízké budoucnosti, budou využívat zapojení do sítě, odkud mohou získat aktuální dopravní informace, navigační systémy se dokáží přizpůsobovat aktuální situaci a reagovat na ni podle různých scénářů zahrnujících řadu faktorů: počasí, vaše poloha, práce na silnici, nehody, dopravní špičky, místa pro parkování apod. Obdobně budou dopravní systémy obsahovat síť spolupracujících čidel (webkamery na semaforech, GPS jednotky apod.) sbírajících informace o provozu a na základě jejich analýzy přizpůsobovat řízení dopravy.
Počítače budou zásobovat město energií. Odpadní teplo z počítačů a obrovských datových center může vytápět budovy v zimě, nebo pohánět klimatizace v létě. Zatímco se dnes vypouští teplý vzduch z chladičů jen tak do vzduchu, za 5 let může účinnější recyklace ohřívat vodu, směrovat teplo přímo do radiátorů apod.

Predikce 5in5 publikovaná v roce 2011 (tzn. pro rok 2016) nabízí následující vize:
Lidská energie se stane skutečností. Lidé budou důležitými dodavateli čisté a nekonečné elektrické energie. Dobíjet baterie mobilních telefonů a dalších zařízení bude běžné prostým pohybem - při výkonu každodenních činností (chůze, jízda na kole, průtok vody potrubím, splachování, atd.) se bude vytvářet energie, přičemž technologie pro sběr a přenos energie mají zajistit efektivní akumulaci a využití i malých množství energie, kterou bude možné skladovat.
Konec zadávání hesel. Různá hesla zadávaná dnes v písemné a číselné formě by měly nahradit biometrické údaji - rozpoznáváním hlasu nebo skenováním oční duhovky. Technologie pro zjednodušení správy hesel se už používají, stejně jako biometrické systémy potvrzující oprávnění uživatele.
Zařízení budou číst myšlenky. Počítače podle vědců IBM zvládnou efektivně přenášet lidské myšlenky a emoce nejen do videoher, ale i do dalších programů, které poslouží např. pro léčbu autismu. Díky interpretaci elektrické aktivity mozku bude interakce stroj/uživatel mnohem rychlejší a efektivnější. Technologie čtení myšlenek sice vypadá nejlákavěji, ale zároveň podle IBM nepředstavuje žádný nový směr, pomocí myšlenek lze už dnes např. ovládat jednoduché hry.
Konec digitální propasti. Do roku 2016 bude podle IBM mít 80 % světové populace mobilní telefon s přístupem k internetu, jenž se tak zároveň stane zařízením číslo jedna pro přístup na internet a k informacím. Mobilní telefony umožní smazat digitální propast v přístupu k informacím.
Spam vystřídají cílené informace. Algoritmy pro ochranu před nevyžádanou poštou dospějí do nové fáze - promění se na systémy pro automatickou analýzu a doručování důležitých informací. Tyto systémy budou např. autonomně sledovat informace o oblíbených tématech uživatele a nabídnou možnosti odpovídající jeho preferencím. Spamy zcela zmizí a budeme dostávat pouze nabídky, které nás zajímají a které akceptujeme.

Předpověď z roku 2012:
Zabývá se hlavně technologiemi, které se stanou základem pro nadcházející počítačovou éru, již IBM popisuje jako éru kognitivních systémů. Tato nová generace počítačů bude poznávat, adaptovat a vnímat smysly a začne vnímat svět takový, jaký skutečně je. Předpovědi z tohoto roku se proto soustřeďují hlavně na jeden prvek nové éry, schopnost počítačů napodobovat - svým vlastním způsobem - lidské smysly: zrak, sluch, čich, chuť a hmat, kdy kognitivní počítačové systémy budou používat zrak, čich, hmat, chuť a sluch. Jak to tedy bude vypadat v roce 2017? 
Hmat: Člověk bude schopen hmatat pomocí telefonu. Vědci vyvíjejí aplikace využívající hmatové technologie, technologie založených na infračervených paprscích a technologie reagující na stlačení k simulaci hmatu, např. k ohmatání textury a tkaniny látky. Využitím vibračních schopností telefonu bude mít každý předmět unikátní soubor kombinací vibrací, který představuje hmatový vjem: krátké rychlé vibrace nebo delší a intenzivnější řetězce vibrací. Tato kombinace vibrací bude odlišovat len od bavlny, a tak pomůže simulovat fyzický vjem skutečného dotyku daného materiálu.  
Zrak: Jeden pixel bude mít hodnotu tisíce slov. Zatímco dnes počítače rozeznávají snímky pouze podle textu, použitého k jejich označení nebo pojmenování a většina informací - skutečný obsah snímku - je skryta, budou počítače nové generace schopny dívat se na snímky a rozeznávat jejich obsah a vizuální data, dokáží převádět pixely na význam, chápat jejich smysl podobně jako lidský zrak a interpretovat fotografii. „Mozkové“ schopnosti v budoucnu umožní počítačům analyzovat rysy, a z vizuálních dat vytvářet náhledy. Tyto schopnosti budou prakticky využity např. ve zdravotnictví: počítače budou chápat obrovské množství lékařských informací pořízených magnetickou rezonancí, počítačovou tomografií, rentgenem a ultrazvukovými zobrazovacími metodami ke zjištění informací týkajících se konkrétního anatomického nebo patologického nálezu. To, co je na těchto snímcích nejpodstatnější, může být pro lidské oko skryté nebo neviditelné a vyžaduje pečlivé změření. Tím, že se budou systémy trénovat k tomu, aby rozlišily, co mají na snímcích hledat - např. rozlišit zdravou tkáň od nemocné - a dávat tato zjištění do vztahu se záznamy konkrétního pacienta a vědeckou literaturou, budou pomáhat lékařům při detekci medicínských problémů daleko rychleji a přesněji.
Sluch: Počítače budou slyšet důležité informace. Systém rozmístěných chytrých čidel velmi podobných lidskému mozku bude detekovat součásti zvuku jako tlak zvuku, vibrace a zvukové vlny na různých frekvencích, tyto vstupní hodnoty interpretovat a tak předpovídat, např. kdy v lese padnou stromy nebo kdy hrozí sesuv půdy, zemětřesení či tsunami. Bude „naslouchat“ našemu okolí a měřit pohyby nebo napětí v materiálu a varovat nás, jestliže se blíží nebezpečí. Systém, který tato data přijme, bude zvažovat i další „modality“, jako vizuální nebo hmatové informace, a klasifikovat a interpretovat zvuky na základě toho, co zjistil. Když dojde k detekci nových zvuků, zformuluje systém závěry na základě předchozích znalostí a schopnosti rozeznávat kombinace.
Chuť: Digitální chuťové pohárky nám pomůžou inteligentněji jíst. Vědci v IBM zkoumají a vyvíjejí počítačový systém, který skutečně vnímá chuť - rozloží ingredience na molekulární úroveň a smísí chemii potravinových směsí s psychologickým podtextem toho, jakým příchutím a aromatům dávají lidé přednost.
Čich: Počítače budou vnímat čichové podněty. Čidla zabudovaná do počítače nebo mobilu budou analýzou pachů, biomarkerů a tisíců molekul v lidském dechu pomáhat diagnostikovat a sledovat nástup nemocí jako poruchy jater a ledvin, astma, diabetes a epilepsie tím, že budou rozpoznávat, jaké zápachy jsou normální a jaké ne, detekovat zdravotní rizika a přicházející nemoci.  /joe/
 

 
Publikováno: 13. 2. 2014 | Počet zobrazení: 1483 článek mě zaujal 268
Zaujal Vás tento článek?
Ano