Zadávání veřejných zakázek čekají v novém roce změny
Od 1. 1. 2014 nabudou účinnosti nové soukromoprávní kodexy - mj. tzv. Technická novela Zákona měla zrušit některá ustanovení, která se v praxi ukázala jako nerealizovatelná, či nepraktická. Poslanecká sněmovna ji však před svým rozpuštěním nestihla projednat, nicméně vláda vzhledem k důležitosti přijetí a účinnosti od 1. 1. 2014 ji předložila Senátu k přijetí formou zákonného opaření, které bylo následně s několika pozměňovacími návrhy schváleno.
K hlavním změnám, které novela přináší, patří:
• Úprava finančních limitů - pro veřejné zakázky malého rozsahu se zvyšují u veřejných zakázek na dodávky a služby na 2 000 000 Kč bez DPH a u veřejných zakázek na stavební práce na 6 000 000 Kč bez DPH.
• Zrušení institutu osoby se zvláštní způsobilostí.
• U významných veřejných zakázek zadávaných ČR či státní příspěvkovou organizací dochází k úpravě institutu hodnotitelů veřejných zakázek jako osob, které musí být členy hodnotící komise, a zároveň dochází k odkladu účinnosti ustanovení týkajících se institutu hodnotitelů na 1. 1. 2015.
• Povinnost zadavatele zveřejnit zadávací dokumentaci v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním až společně s výzvou pro podání nabídky, a nikoliv již v souvislosti s uveřejněním oznámení o zakázce, jako dosud.
• Novela připouští, aby dodavatelé v případě, že budou vyzváni k předložení dalších informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace ve smyslu § 59 odst. 4 ZVZ, předložili dokumenty „mladší“, než je lhůta pro podání nabídek.
• Pokud zadavatel obdrží pouze jedinou nabídku, podle nové úpravy již nebude nutné zrušit zadávací řízení, jestliže předcházející řízení s obdobným předmětem plnění zrušil právě z důvodu obdržení jediné nabídky.
Při výběru nejvhodnější nabídky je v této souvislosti ještě namístě upozornit na rozdílný postup při vyhodnocování veřejných zakázek v ČR a v systému Evropské komise u veřejných zakázek na služby vyhlášených EK. Zatímco v ČR je obvykle klíčovým faktorem při hodnocení nabídek cena, EK při zadávání veřejných zakázek na služby klade důraz zejména na jejich kvalitu - váha kvalitativních kritérií dosahuje až 70 % celkového hodnocení. V praxi EK se lze v rámci hodnotících kritérií mimo obvyklého hodnocení metodologie nejrůznějších postupů a kvality nabízeného řešení setkat i s hodnocením odbornosti členů realizačního týmu - což je ovšem z hlediska české legislativy v přímém rozporu jak s § 50 odst. 5 Zákona, tak s rozhodovací praxí ÚOHS. Při zadávání zakázek je při výběru dodavatele podle pravidel EK za nejvhodnější považována nabídka, která získá nejvíce bodů podle následujícího vzorce: součet bodů získaných podle kvalitativních hodnotících kritérií / nabídková cena. Při hodnocení kvality plnění je v metodice EK požadováno i dosažení minimálního počtu bodů (jak v součtu bodů za všechna kvalitativní hodnotící kritéria, tak za každé jednotlivé kvalitativní hodnotící kritérium zvlášť) a pokud hodnocená nabídka tento minimální počet bodů nezíská, je z další účasti v zadávacím řízení vyloučena.
709
