rosler murr Schunk

Strojírenský benjamínek rychle roste

Většina strojírenských firem v České republice má více než stoletou historii. Této tradici se vymyká západočeská Strojírna TYC, s.r.o., která vznikla až po revoluci, v roce 1992. Tato mladá dynamická firma z Mýta na Rokycansku má za sebou velmi intenzivní rozvoj a značné investice. Díky tomu se hodně posunula vpřed a může směle konkurovat i velkým hráčům.

 

Jen v letošním roce dosáhly její investice 21 milionů korun, což není u firmy podobné velikosti zrovna obvyklé. Má špičkové vybavení a při realizaci zakázek je téměř stoprocentně soběstačná. Podle výrobního ředitele Ing. Ondřeje Tyce je to jeden z důvodů, proč zakázek přibývá a proč ani v době krize nemusela omezit výrobu nebo propouštět. „Nikdy jsme nemuseli redukovat počet zaměstnanců nebo krátit pracovní dobu. Pouze v letech 2009/2010 jsme zaznamenali menší útlum, a museli tak zvýšit efektivitu a brát i méně zajímavé zakázky,“ říká Ing. Ondřej Tyc. Faktem je, že v období krize měla firma dvě velké zakázky, které jí pomohly situaci zvládnout bez větších problémů. „Tehdy jsme si také uvědomili, že nemůžeme spoléhat jen na výrobu nových strojů, ale musíme najít nové příležitosti,“ doplňuje výrobní ředitel. Firma tedy rozjela kooperační výrobu i na vlastních strojích, které si pro tento účel postavila. V obratu dosahuje kooperační výroba 20–25 milionů korun, jež firmě ve slabším období pokryjí minimálně mzdové náklady. K tomu dokoupila horizontální obráběcí stroje od partnerské firmy TOS VARNSDORF.

Před dvaceti lety…
V roce 1992 si Jaroslav Tyc, dlouholetý zaměstnanec dnes už zaniklého Kovosvitu Holoubkov, zřídil živnostenský list a začal prodávat použité obráběcí stroje. S blížícím se koncem Kovosvitu se k němu přidávali další bývalí kolegové a prodej mohl být rozšířen o generální opravy strojů a jejich modernizaci. V roce 1998 firma inovovala stroj původně vyráběný v Kovosvitu a o dva roky později už bylo mezi zákazníky přes šest stovek těchto větších či menších strojů. V roce 2004 přišla Strojírna TYC s úplně novým prototypem rovinné brusky. „Můj otec tehdy udělal správné manažerské rozhodnutí a přálo mu štěstí. Dokázal pro ještě neexistující stroj najít a nadchnout prvního kupce. Do roka jsme ten stroj vyrobili a dodali,“ vzpomíná Ing. Ondřej Tyc.

Odbyt v dopravním průmyslu
Hromadná dopravní technika zažívá podle výrobního ředitele boom a právě v tomto odvětví se ukázal největší potenciál odbytu pro modelovou řadu FPPC. S jejím vývojem začala Strojírna TYC přibližně před deseti lety, kdy chtěla vyrobit takový stroj, který by dokázal obrábět velké výrobky a uměl nejen brousit, ale i vrtat a frézovat. I pro tento prototyp se podařilo nadchnout prvního kupce a dnes je tato řada vlajkovou lodí firmy. FPPC se vyrábí ve velikostech od dvou do padesáti metrů délky a až do šesti metrů šířky. Je o ně zájem hlavně ve vlakových závodech, automobilovém nebo leteckém průmyslu. Například 30metrový model koupila Škoda Transportation, divize Vagónka Vítkovice, která na něm vyrábí bočnice a střechy pro vlakové soupravy City Elefant. Osm se jich také podařilo vyvézt do Ruska. Momentálně probíhá stavba stroje u zákazníka Kazvertol Kazan, jenž vyrábí vrtulníky MI, populární po celém světě a hojně využívané také českou armádou. V příštím roce by tam měly přibýt další dva stroje řady FPPC.

Překvapivá spolupráce českých exportérů
Před třemi lety učinila Strojírna TYC, s.r.o., a TOS VARNSDORF, a. s., přední výrobce obráběcích strojů s horizontální polohou vřetene, překvapivé rozhodnutí a uzavřely smlouvu o spolupráci. „My si nekonkurujeme, ale spolupracujeme,“ vysvětluje Ing. Ondřej Tyc a pokračuje: „Víme, kde naše portálové centrum nemá šanci, ale TOS ano. A oni dělají to samé. Například v Rusku je praxe taková, že kupují komplety, chtějí 10 horizontek a k tomu dva portály. Pokud to mohou mít od jednoho dodavatele, jsou spokojeni. Je to oboustranně výhodná spolupráce.“
Partnerská společnost TOS VARNSDORF tedy otevřela Strojírně TYC dveře na východní trhy. V loňském roce firma exportovala přibližně 70 % své produkce do Ruska. „Pro nás jsou velmi zajímavé země jako Kazachstán nebo Ukrajina. Tamní trh je obrovský, mají velké možnosti. Stejně tak Čína, kam posíláme první nabídky přímo do továren, které teď investují jako nikdo v Evropě,“ upřesňuje Ing. Ondřej Tyc.
Koncentrace odborníků a mládí vpřed
Za úspěchem Strojírny TYC stojí nejen odvaha majitelů, jejich nadšení a kuráž, ale také značný odborný potenciál zaměstnanců. „Mezi zaměstnanci máme vysoké procento odborníků, řada z nich má vystudovanou Západočeskou univerzitu,“ říká výrobní ředitel. Kromě toho firma dlouhodobě spolupracuje s pražským výzkumným ústavem ČVUT, který pro ni zpracovává projektovou dokumentaci včetně výpočtů a je to jeden z jejích významných partnerů.
V současnosti zaměstnává mýtecká strojírna na 80 lidí. Překvapivý je věkový průměr, který je kolem 28 let. „Mladá generace nám pomáhá v tom, že jdeme tak progresivně dopředu. Tito mladí už neřeší, že se to před 30 lety dělalo jinak. Navíc u nás nenajdete stroj staršího roku výroby než 2010. Naše výroba je moderní a obrobnu, jakou máme my, má jen pár firem v Čechách,“ zdůrazňuje Ing. Ondřej Tyc. Právě proto strojírna spolupracuje s odborným učilištěm v Rokycanech, jež také podporuje, a pravidelně dělá pro SŠ Rokycany nábory mezi žáky devátých tříd místních základních škol, kteří se rozhodují o svém budoucím zaměstnání. Ze šedesáti zaměstnanců, kteří pracují ve výrobě, si firma více jak polovinu vychovala sama.  

Financování sami nezvládneme
Strojírenská výroba se dá jen stěží financovat z vlastních zdrojů. „Rozpracované zakázky jsou v řádech desítek milionů korun, a při tak obrovském vývoji a investicích, které děláme v posledních letech, to z vlastních peněz nelze financovat,“ vysvětluje Ing. Ondřej Tyc. Od roku 1997 strojírna úzce spolupracuje s Komerční bankou, u které využívá zejména zakázkového financování, má otevřený provozní úvěr na financování nebo leasing od SGEF, člena skupiny Komerční banky.
„Jako klienti zaznamenáváme komplexnější a neustále se zdokonalující přístup ze strany KB. Také nám velmi pomáhá, že náš bankovní poradce je schopen řešit problémy, s nimiž se každodenně setkáváme. Vztah s bankou je proto nyní nejen o správě financí, ale také o partnerství a vzájemném porozumění,“ uzavírá výrobní ředitel.
 

 
Publikováno: 11. 11. 2013 | Počet zobrazení: 2626 článek mě zaujal 492
Zaujal Vás tento článek?
Ano