Digitální vládci podniků

Podnikové informační systémy dnes dokážou pokrýt a řídit veškerou činnost firmy, a to často i požadavky specifických druhů výroby. I když jsou v prostřední moderní průmyslové výroby používány řadu let, jejich schopnosti a možnosti se nestále vyvíjejí a zejména poslední doba přinesla řadu technologických novinek, které znamenají zásadní změnu v oboru.

 

Podnikové systémy jsou zpravidla označovány jako ERP (Enterprise Resource Planning, neboli podnikové plánování zdrojů). Tento název, jak uvádí historické prameny zmapované Wikipedií, vypustila do světa společnost Gartner Group v roce 1990, jako označení pro rozšíření systémů MRP (Material Requirements Planning) a CIM (Computer Aided Manufacturing). Oba systémy sloužily a stále ještě slouží ve výrobních podnicích pro plánování a automatizaci chodu výroby. A svět firemní IT měl novou modlu.
Dlužno dodat, že v moderní průmyslové výrobě se bez podnikového informačního systému už neobejde zřejmě prakticky žádná firma. A díky rozsáhlé standardizaci dokážou mezi sebou tyto jednotlivé systémy, byť provozované v různých podmínkách a sektorech, spolu velmi dobře komunikovat, což dává současné globální výrobě i jejím lokálním subdodavatelům vysokou efektivitu. Podnikové systémy se běžně propojují s ERP systémy v jiných partnerských či dodavatelských firmách (obvykle prostřednictvím standardizovaného XML rozhraní) anebo prostřednictvím webového rozhraní nabízejí informace zákazníkům. Ti pak mohou sledovat aktuální stav své objednávky či postup realizace dodávky a v jakém stádiu se právě nachází.
Zatímco dříve byly podnikové systémy a jejich navazující aplikace často zaměřeny na určitý typ výroby (kusovníková  - ve strojírenství, automobilkách apod., procesní - např. ve farmaceutickém či chemickém průmyslu, nebo projektová - výroba velkých zařízení, stavebních strojů atď.), dnes jsou schopny pokrývat širší spektrum požadavků a různých typů výrob. Jsou tak lépe přizpůsobeny reálné situaci, kdy už jen malé procento firem využívá pouze jeden způsob výroby, ale uplatňují se i jejich kombinace, často ve smíšeném režimu. Moderní výrobní systémy dokážou v rámci jediného systému modelovat odlišné výrobní procesy různých typů (včetně podpory prodeje). Nastupují nové požadavky, např. štíhlá výroba ale i technologie – cloud, sociální sítě apod. S tím vším se musí moderní podnikové systémy umět vyrovnat – a využít toho.
Dát firmě řád
Prvním přínosem ERP systému ve firmě, který se projeví v každé oblasti, jež je systémem pokryta, je standardizace procesů, což přináší (při dodržení určitých obecných stanovených pravidel) řadu výhod. Procesy by měly být nastaveny na základě tzv. Best practices tzn. nejlepšího známého způsobu, jak jej lze provádět. Nasazení ERP proto nejdříve předchází procesní analýza a následně jsou firemní procesy promítnuty do ERP. Systém je potom spuštěn v testovacím režimu, kdy se odlaďují jeho funkce i nastavení jednotlivých procesů a po proškolení zaměstnanců může systém následně přejít do běžného provozu.
Jsou v podstatě dvě základní možnosti: využít procesů již přednastavených v systému, anebo je dodavatel (implementátor) může ve spolupráci s firmou nastavit podle jejích individuálních požadavků. První varianta bývá logicky levnější, ale ve finále nemusí firmě přesně sednout na její konkrétní podmínky. Druhá z možností je sice náročnější a nákladnější, ale umožňuje detailnější nastavení systému pro konkrétní potřeby dané firmy a v konečném výsledku tak bývá obvykle výrazně přínosnější. Při rozhodování o pořízení a implementaci podnikového systému je důležité nejen co nejpřesněji si stanovit, jaké jsou na něj kladeny požadavky a co se od něj očekává, ale brát v úvahu i časový faktor - nejkratší implementace ERP a jejich „odladění“ ve středních a větších firmách trvají řádově půl roku i více.
Nezanedbatelnou roli mají ERP i v zavádění pořádku ve firemním hospodářství – díky tomu už není možné, aby pracovníci „parazitovali“ na firemním hospodaření vlastními aktivitami, což se dříve nezřídka dělo. Vše musí procházet systémem, v němž funguje automaticky řada kontrol, jejichž smyslem je zabránit nesprávným výsledkům a informacím, které by nepostihovaly reálný stav věcí.
Výhodou a přínosem ERP systému je i přesná a okamžitá evidence dat, protože ta je nutné zadávat tehdy, kdy se zadávat mají, přičemž systém si hlídá komplexnost zadávaných dat - s neúplnými daty jednoduše nelze postoupit do dalšího kroku.
Po zadání korektních datových údajů se uplatní další z velkých výhod podnikových informačních systémů - automatizované zpracování dat. S nově získanými daty jsou automaticky prováděny výpočty, vyhodnocování, porovnávání s minulostí či predikcí a následně jsou generovány různé automatické textové i grafické výstupy v podobě tzv. reportů, přičemž vše je k dispozici prakticky ihned. Systémy si obvykle hlídají i různé odchylky od předpokládaných hodnot a anomálie, na které dokáží okamžitě upozornit. Navíc je možné použít i různé speciální nástroje, které upozorní jen na problematické oblasti (např. odchylky vůči plánu, překročení rozpočtu, pokles produktivity, atd.). ERP systém tak umožňuje získat prakticky v reálném čase přesný a úplný obraz o fungování firmy, ale také detekovat potenciální problémy.
Svět důležitých zkratek
V současné době je obvyklá zejména modulární koncepce ERP, kde základní „jádro“ systému doplňují a kompletují různé moduly, zaměřené na specifické oblasti jako jsou např. zaměstnanci (HRM - systémy pro řízení lidských zdrojů ve firmě), práce se zákazníky (CRM), ve výrobě a logistice systémy pro práci s čárovými kódy a RFID, skladové hospodářství…
U výrobních systémů jsou speciální, relativně samostatnou, ale po datové stránce naopak velmi silně provázanou složkou konstrukční systémy typu CAD/CAM, kdy je výhodné rovněž propojit CAD výkresy s ostatní projektovou dokumentací. To je důležité hlavně tehdy, když konstruktéři musí při konstrukci daného prvku nebo zařízení vybírat z rozsáhlých kusovníků. Zároveň to umožňuje zautomatizovat naceňování výsledné konstrukce a odhad průběžné doby výroby, možného termínu dodání atd. Propojení podnikových informačních systémů s výrobními CAD systémy je ale poměrně složitou záležitostí, která se obvykle děje pomocí speciálních konverzních prvků, tzv. konektorů. Ty zajišťují, resp. umožňují převod dat z CAD systému do externího souboru nebo databáze a následný import/export dat do podnikového informačního systému a jeho databázové struktury.
K dalším významným doplňkům či součástem podnikových řešení patří například tyto specializované nástroje v podobě samostatných systémů, které lze účinně popojit s ERP:
BI - (Business Intelligence) - systém pro podporu rozhodování, který na základě dat získaných např. z ERP systému provádí různé statistické a analytické výpočty, umožňující následně odhadnout s určitou pravděpodobností směr budoucího vývoje daných věcí. Některé BI systémy dokonce umožňují široké spektrum volby parametrů a předkládají různé alternativy budoucího stavu vzhledem k zadaným parametrům.
MIS - (Management Information System / manažerský informační systém) - je nadstavba ERP systému, umožňující z dat zpracovávaných v rámci ERP vytřídit klíčové informace pro management a případně je přepočítat na tzv. klíčové indikátory. Zpracovává a shrnuje získaná data do požadované formy. S implementací MIS se nicméně často pojí implementace tzv. datového skladu, což je databáze přístupná pro více aplikací najednou, na rozdíl od ERP, který využívá vlastní databázi obvykle obtížně přístupnou pro jiné aplikace. Po nasazení datového skladu se databáze ERP systému přenese do něj a tím se snadno zpřístupní pro MIS i další aplikace.
CRM - (Customer Relationship Management / řízení vztahů se zákazníky) - Obsahuje databázi zákazníků, k nimž jsou přiřazeny i doplňující informace o jednotlivých kontaktech mezi nimi a firmou (např. o obsahu rozhovoru, jeho výsledku, datu a času apod.). To umožňuje příslušným pracovníkům mít okamžitě po ruce všechny potřebné či užitečné údaje o zákazníkovi i jeho požadavcích. Pokročilejší CRM systémy navíc umožňují kromě kontaktu se zákazníky i řídit, plánovat a vyhodnocovat také marketingové kampaně apod.
Workflow - Další významnou kategorii tvoří tzv. systémy pro správu workflow, čili „tok práce“. Pod tímto označením se skrývá systém, jehož hlavním posláním je zajistit správný a bezproblémový průběh nastaveného procesu s tím, že u každého kroku lze dohledat, kdo a kdy jej provedl. Nejčastěji se využívá pro schvalování dokumentů, faktur, apod., či změny přístupových práv. Jeho důležitou součástí je proto správné nastavení oprávnění, která přísluší jednotlivým zaměstnancům v souvislosti s jejich pozicí. Zásadní význam má workflow zejména v souvislosti s elektronicky pořizovanými a spravovanými digitálními dokumenty.
CMS - (Content Management System / systém pro správu obsahu) - pracuje s informacemi, ale sám o sobě je nevyhodnocuje, nezpracovává a obvykle ani nesbírá. Jde o serverovou aplikaci, k níž lze přistupovat prostřednictvím webového prohlížeče, jejíž úlohou je zprostředkovávat informace zaměstnancům, zákazníkům či obchodním partnerům. CMS v sobě často umí integrovat správu workflow a může sloužit rovněž i jako prezentační vrstva manažerského informačního systému (MIS).
Portfolio podnikových systémů pro podporu řízení firmy a jejich moduly mohou doplnit ještě další nadstavbové složky, které lze více či méně dokonale s ústředním informačním systémem provázat. Do této skupiny patří např. docházkové a přístupové systémy, či elektronické zabezpečovací systémy (EZS) apod. /joe/
 

 
Publikováno: 18. 9. 2013 | Počet zobrazení: 1350 článek mě zaujal 271
Zaujal Vás tento článek?
Ano